Zrádné srdce

Neděle v 18:54 | Mary. E. Pearson
Zrádné srdce




Autor : Mary E. Pearson
Rok vydání : 2017
Nakladatelství : Cooboo
Počet stran : 365
Originální název : The Heart of Betrayal

Druhý dí trilogie Kroniky pozůstalých nás opět ponoří do úžasného děje, kterým provází samozřejmě princezna Lia. Tentokrát se již nenachází ve svém rodném království jménem Morrighan, ale je společně s princem Rafem zajata v rukou nespoutaných barbarů ve Vendě. Nevládne tu král, nýbrž takzvaný Komizar. To on dal svému osobnímu zabijákovi Kadenovi za úkol princeznu Liu zavraždit. Ten tak však neučinil, protože se do ní během pobytu v hostinci zamiloval. Neměl proto jinou možnost a musel ji alespoň dovést do Vendy za Komizarem.

Lia ovšem nemá ani tušení, proč ji tu Komizar nadále drží, aniž by ji měl v plánu zabít. Postupně odkrývá Kadenovu minulost. Proč poslouchá a uctívá Komizara? Kdo mu způsobil ty příšerné jizvy po celém těle, jak se stal vendským zabijákem a proč nesnáší urozené lidi?
Všechny tyto odpovědi získá, ale nejen to. Dokonce se ji do rukou dostane pravda o vzniku všech královstvích, která ji byla celý život zatajována a mohla by změnit vše. Díky tomu už ve svých rukou nedrží jen svůj osud, ale i osud všech občanů Vendy a Morrighanu.


Typickým znakem této trilogie je dokonalost samotných obálek. Ano, kniha by se neměla soudit podle obalu, ale na první pohled nás tato kniha vyloženě vybízí, aby jsme si ji přečetli.

S druhým dílem autorka rozuzlila jak minulosti a osudy hlavních i vedlejších postav, tak i rozvinula politickou situaci mezi jednotlivými zeměmi. To mě moc potěšilo, protože je zde jasně vidět, že panovníci přemýšlí podobně jako v dávných dobách. Zkrátka sňatek z lásky je něco, co se vídá jen zřídka. Hlavní je přeci získat touto svatbou výhody.

Za zmínku určitě stojí napínavý, avšak ne uspěchaný konec. Autorka dokázala závěr řádně vygradovat, aniž by ho zrychlila a zkrátila na tři stránky.

Na druhou stranu se toho tolik neděje jako v prvním díle. Čtenář tak čeká pouze na vyvrcholení a šokující odhalení. Ovšem mě to vůbec nevadilo. Užívala jsem si každičkých detailů i poměrně nepotřebných informacích. Ráda jsem poznávala nové fakty o světě a jejích hrdinech. Podle mě příběh díky lehkosti psaní plyne rychlostí blesku a nutí mě i přes nedostatky akce číst dál a dál.

Romantiky tu je tak akorát, i když mě Rafe začínal občas štvát kvůli své sobeckosti a snahy donutit Liu k žárlivosti. Jinak mě velice zaujal Kaden a mám ho možná radši než Rafea, což sama nechápu.

I když je Zrádné srdce trochu slabší než Falešný polibek, i tak se mi tento díl líbil a mohu ho jen doporučit,

Závěrečné hodnocení : 80%
Tato recenze je psána pro web : Knihy | Databáze knih
 

Falešný polibek

13. května 2018 v 12:20 | Mary. E. Pearson
Princ nebo zabiják?


Autor : Mary E. Pearson
Rok vydání : 2017
Nakladatelství : Cooboo
Počet stran : 365
Originální název : The Kiss of Deception






"Drak bude kout pikle,
nosit mnoho tváří.
Oklame utlačované, shromáždí podlé,
ohánět bude se božskou mocí, nezadržitelný,
neoblomný ve své vládě,
zloděj snů,
vrah naděje.

Až vystoupí kdosi mocnější.
Až povstane ze zoufalství
ta, jež byla slabá,
ta, jež byla pronásledovaná,
ta se znamením drápu a révy,
ta pojmenovaná v utajení
a nazvaná Jezelia."



Na začátku příběhu se octneme v království jménem Morrigan, kde je sedmnáctiletá princezna Lia nucena ke sňatku s princem Jaxonem ze sousedního království Dalbreck. Než aby si vzala někoho, koho v životě neviděla, rozhodne se Lia k tak odvážnému, ale zároveň zoufalému kroku. V den svatby nechá svého nafoukaného budoucího manžela čekat u oltáře a prchá z města se svou nejlepší kamarádkou Pauline.

Rodinná přítelkyně Berdi jim poskytne střechu nad hlavou a práci v jejím hostinci. Lia si pomalu zvyká na obyčejný venkovský život a snaží se nemyslet na své královské povinnosti, před kterými před pár dny utekla. Chce začít úplně od začátku a navíc si užívá společnosti dvou pohledných mladých mužů. To ovšem ani netuší, že jeden z nich je princ Jaxon a druhý zabiják s úkolem ji zavraždit. Kdo ale jako první vytáhne dýku?


Od této knihy jsem moc neočekávala. Přeci jen se jedná o romantickou young adult knihu, kde jde jen o lásku a přátelství. Ale opak je pravdou.
Ano, o lásku rozhodně nejsme ochuzeni, ale celým příběhem se prolíná spousta zajímavých, napínavých a důležitých linek.

Máme tu možnost zapojit fantazii a snažit se rozluštit, zda je tento kluk princ či zabiják. Abych vám to vysvětlila, zhruba do dvou třetin knihy známe pouze jejich jména a vzhled. Naše úsudky se buď každou chvílí mění a nebo podezříváme stále jen jednoho z nich. U mě platí ta druhá možnost a musím říct, že jsem je odhadla správně, což se většině lidí nepovedlo. Zkrátka jsem zvažovala všechny možnosti a všímala si až směšných detailů. Je sice pravda, že jsem kvůli tomu přišla o ten šokující moment pravdy, ale na druhou stranu mě to trochu překvapilo i tak.

Postavy byly velmi sympatické. Liu jsem si oblíbila zejména pro svou svéráznost a nebojácnost. Na konci u ní byl opravdu vidět vývoj a posun jejího charakteru.
Pauline se chovala velmi mile, přátelsky a nevinně. Akorát mi přišlo, že jí nebylo věnováno dostatečné místo prostoru, což se v posledním díle změní.

V tomto případě se neshoduji s většinou čtenářů. K srdci mi totiž přirostl více zabiják než princ. Nevím proč, ale přála jsem mu štěstí a k Lie se mi hodil mnohem více.

Styl psaní vás popohání po celou dobu dál a dál, až zjistíte, že jste na konci. Užívala jsem si každičkou větu a sama jsem byla překvapena lehkostí a napínavostí samotného příběhu. Autorka zkrátka umí psát a doufám, že napíše ještě další sérii.

Rozhodně doporučuji.

Závěrečné hodnocení : 84 %

Tato recenze je psána pro web : Knihy | Databáze knih

S láskou tě nenávidím

30. března 2018 v 18:55

Konečně pohádky z jiných úhlů pohledů



Snad každý z nás má nebo měl rád pohádky. Většina končí šťastně. Princ potká princeznu, zachrání ji a žijí šťastně až do smrti.
Představme si ale, že by se pohádky obrátily naruby. Co kdyby se zloduši a podvodníci ocitli ve stejné situaci jako naši stateční a urození rytíři? Mají srdce až tak zahořklé, jak se může na první pohled zdát? Co je vedlo k tak zlým činům?

Na téhle knize se podílelo 13 nejslavnějších autorů a 13 nejvlivnějších booktuberů ze současnosti. Proto jsem se rozhodla, že vám každou povídku důkladně představím.

1. Krev Imuriv
Renée Ahdieh

Renée Ahdieh můžete znát pro velmi populární retelling Pomsta a rozbřesk. Já jsem ho ještě nečetla, ale po téhle povídce to hodlám napravit.

Hlavní hrdina se jmenuje Rhone a žije v království, kde už po staletí vládnou ženy. Celý život musí být svědkem toho, jak se jeho mladší sestra připravuje na vládu a on jen nečině přihlíží a nezbude mu nic, než se jen své sestře motat pod nohy a dělat jí obyčejného poskoka.

Tato povídka se mi velmi líbila. Oblíbila jsem si jeho starší sestru, kterou Rhone nenávidí, i když ona vládnout nechce.

2. Jack
Amerie

To byla podle mě jedna z těch slabších povídek. Už od mala jsem totiž nepřilnula pohádce Jack a fazole.

Jack je zde vykreslen jako zloděj. Potkává se zde s osamělou obrní a snaží se ji okrást. Zároveň ji ale pomáhá vypořádat se se strachem a ona se do něj tak nějak zamiluje. Konec je ale opravdu povedený a hlavní hrdince jsem fandila.

3. Gwen a Art a Lance
Soman Chainani

Na povídku odSomana Chainaniho jsem se velmi těšila díky jeho úžasné Škole dobra a zla.
Je vyprávěna pomocí textových konverzací mezi hlavní postavou Gwen a ostatními.
Tato povídka se mi opravdu nesmírně líbila díky svižnosti a i příběhu. Gwen je skutečně záporná postava. Ráda manipuluje s lidmi, aby dosáhla svého a hlavou ji prolétávají velmi sobecké myšlenky.

4. Shirley a Jim
Susan Dennard

Shirley je obyčejná holka. Jim je nejzáhadnější kluk na škole a zároveň i podvodník. A přesto se do sebe zamilují.
Nemohu si pomoci, ale Shirley a Jim se mi jeví jako normální young adult příběh o trablech v dospívání. Ano, konec je neobvyklý, avšak do tohoto žánru mi moc nezapadal. Jinak je to ale příjemná povídka a já jsem si ji užila.

5. Chvála drobných radostí
Sarah Ennion

Příběh je vyprávěn o dívce Sigrid, která oplývá mimořádnými schopnostmi. Ty ale potlačuje a má jediného kamaráda, podivína Thomase. Spolu se vydají po stopách záhadné výpravy. Skončila totiž před lety záhadnou tragédií a oni se jí rozhodnout objasnit.
Konec je tentokrát velmi silný a donutil mě přemýšlet, kdo tu byl ve skutečnosti ten pravý padouch.

6. Mořská čarodějnice
Marissa Meyer

Na Mořskou čarodějnici jsem se těšila snad nejvíce díky mé skvělé zkušenosti se stylem psaní autorky. A opravdu, tato povídka byla úplně dokonalá a pro mě nejlepší.
Vypráví skoro stejný příběh jaký se stal Malé mořské víle, ale vypravěčem je sama čarodějnice Nerit.
Marissa Meyer dokázala mistrovsky popsat, jak se charakter Nerit mění. Její činy nebyly zpočátku vůbec zlé. Bývala to obyčejná dívka. Nikdo ji nechápal, všichni se jí posmívali a když už si myslela, že potkala někoho, kdo jí má rád takovou jaká je, tak ji jenom ranil a ona se stala ještě více terčem posměchu.
Nerit mi přirostla k srdci, bylo mi jí tak líto a její chyby bych jí i odpustila. Konec mě zasáhl a fandila jsem ji do poslední věty. Přesně tak jsem si osud Mořské čarodějnice představovala. Bravo.

7. Krásný jed
Cindy Pon

Další skvělá povídka řadící se k mým nejoblíbenějším. Sledujeme zde osud Medúzyzasazený v čínské mytologii ještě v době, kdy byla jen normální dívka. Mej Feng jsem si zamilovala a ten strastiplný osud jsem ji nepřála. Vidíme tu, jak může být i bohyně krutá a nespravedlivá a já jsem ji z duše nesnášela.
Autorka se nezabývá jen zlomenými srdci, ale zabrousila i do velmi vážného tématu a zasadila ho do příběhu nevinné dívky.

8. Umíráček
Victoria Schwab

Jak už název napovídá, tato povídka je velmi pochmurná a ponurá. Je o samotné Smrti v podobě kostnatého chlapce. Je tu vidět, jak si vybírá svou mladou oběť, která si za svůj život toho prožila už dost. Konec je skvěle napsaný a perfektně vymyšlený. Převládá tu tajemno a napětí jako v Divoké písni od Victorie Schwab. Akorát mi přišlo, že zrovna Victoria potřebuje mnohem více stránek na to, aby dokázala vyjádřit vše, co vyjádřit chtěla. Ale i tak úžasné.

9. Marigold
Samantha Shannon

Stydím se, že jsem ještě nepřečetla Kostičas. Po Marigold ale budu muset, styl psaní mě velmi zaujal.
V této povídce se dozvídáme o tajemné královně elfů, která již spoustu let unáší dívky do svého království, lesa. Když ale unese princeznu Alice, rozhodne se její matka smlouvat o výměně. Alice se jí vrátí, ale elfí královna si smí vybrat libovolnou dívčí duši a unést ji.

Povídka Marigold obrací naruby snad všechna nevyřčená pravidla o "správné" pohádce. Mluví se zde o důležitém tématu i v dnešní společnosti, což mě velmi zaujalo a donutilo mě přemýšlet o rozuzlení celého děje ještě pár minut.

10. Ty, ty, pořád jen ty
Adam Silvera

Příběh Ty, ty, pořád jen ty se zaobírá Amandou, alias Slate, světoznámou dealerkou paměťových drog, Tyto drogy s lidmi dělají neuvěřitelné, až děsivé věci. Z tohoto důvodu je Slate stejně tak uznávaná jako nenáviděná. Pořádají se na ní hony, ale i tak ve svém obchodu pokračuje dál a dává svým klientům možnost na nový život. Neposlušnost se ale trestá horší věcí než je sama smrt.

Hlavní hrdinka Slate je sice zločincem, i přesto mi ale byla velmi sympatická. Máme tu totiž možnost nahlédnout do její minulosti a odhalit, proč se chová takto nemilosrdně.

11. Julian proti všem pravidlům
Andrew Smith

Hlavní hrdina Julian se záhy zdá jako obyčejný puberťák. Až na to. že je nenápadným vrahem, kterého nikdo nemůže usvědčit. Zabíjí totiž jen svým přáním. Když si přeje něčí smrt, prostě se to stane. Pokaždé jinak, ale vždy ta daná osoba za záhadných okolností zemře.

Julian je skutečným psychopatem, což můžete již při čtení druhé věty zpozorovat. Tato povídka se u mě řadí k těm slabším. Porovnání s ostatními byla podle mě horší a tolik mě nezaujala.

12. Indigo a stín
April Geneviere Tucholke


Indigo a stín je na motivy Krásky a Zvířete, takže ji snad nemusím moc představovat. Akorát je vyprávěna z pohledu Gastona. Ten chce ulovit Zvíře řádící v lesích již několik let.

Proto je hlavní hrdina opravdu nesnesitelný. Ty padouchy v předešlých povídkách mám většinou ráda díky jejich smutným osudům a životním chybám.
Tady jsem ale Brahama alias Gastona nenáviděla a pokaždé, když promluvil o své kráse a zámožné rodině jsem ho měla chuť zabít.

Možná kvůli tomu mě Indigo a stín tolik nezaujala. Rozuzlení je zajímavé, pokud jste ale trochu všímaví a když se poučíte z konců minulých příběhů, tak konec odhadnete po prvních pár stranách.

13. Sera
Nicola Yoon

Příběh vypráví o matce a jejích dvou dcerách, Callie a Seře. Callie je milé děvčátko. Rádo si hraje s panemkami, nosí šatičky a pořád se usmívá.
Sera je ale jiná. Na pískovišti pozoruje se zaujetím, jak se kluci perou, z panenek si dělá vojáky na bitevním poli a každému způsobuje jen samé problémy.

Její matka se sebe samu snaží přesvědčit, že má ráda své dcery stejně, ale Callie ji byla vždy milejší. Nutí se, aby projevovala tu samou náklonnost vůči druhorozené Seře, i přesto k ní mateřskou lásku pořád necítí.

Zajímavá povídka. Pokud se divíte, co to je za jméno, zkuste si přečíst Sera pozpátku.
Při čtení jsem často přemýšlela, kdo tu je ten pravý padouch. Sera? Holka, co už od malička slýchá jen porovnávání s její dokonalou starší sestrou?
Matka? Zoufalá matka, která se kvůli Seře dostává do potíží a snaží se jí milovat?

Tato povídka se u mě řadí k těm mírně nadprůměrným, i když mi nezapadá do žánru pohádek.

Celkové shrnutí

Dlouho jsem se po dočtení rozhodovala, kolika hvězdami knihu ohodnotím. Nakonec jsem si vybrala čtyři z několika důvodů.

Neskutečně se mi zamlouval námět . Bavilo mě přemýšlet, kdo tu je ten pravý zloduch, proč mu vůbec fandím a jak moc se hrdinové od těchto postav odlišují.

Na druhou stranu mi tu pořád chyběla ta "knižní jiskra". Ano, bavilo mě to, ale nemůžu říci, že by se mi tento příběh zaryl do paměti nebo mě nějakým způsobem ohromil. Postrádala jsem tu vygradování a pořádný "wow" závěr, který by mě dostal.
Nic takového se bohužel nekonalo.

Některé povídky byly zkrátka slabší než ostatní a neudržovaly tak mou pozornost. Nedělalo mi problém knihu zaklapnout a věnovat se povinnostem.

I přesto mě S láskou tě nenávidím nezklamala. Některé příběhy mě opravdu zaujaly a donutily mě se nad nimi posléze pozastavit.

Určitě doporučuji

Závěrečné hodnocení : 75%

Tato recenze je psána pro web : Knihy | Databáze knih
 


Divoká píseň

16. března 2018 v 11:01 | Victoria Schwab

Nečekaný objev v young adult literatuře



"Zrůdy a zrůdičky velký i malý,
vás by si, dětičky, k večeři daly.
Korsaji zubatí s ostrými drápy
vyschlí a kostnatí budou tě trápit.
Malchaji, malchaji, hrozný to zjev,
smrtícím úsměvem sajou ti krev.
Sunaji s očima jak z černé tuši,
písničku zahrají, vezmou ti duši.
Zrůdy a zrůdičky velký i malý,
vás by si, dětičky, k večeři daly."



Autor : Victoria Schwab
Rok vydání : 2017
Nakladatelství : Cooboo
Počet stran : 336
Originální název : This savage song


Celý tento příběh se odehrává ve městě Verity, kde byste našli vše, jen ne bezpečí. Již šest let je rozděleno velmi střeženou hranicí Švem na Severní a Jižní část.

Jižní část se nachází v rozpadlém a zuboženém stavu. Vládne tu hodný a poctivý Henry Flynn se svou manželkou Emily. Nerad lidem lže, a tak se ani nesnaží skrýt, jak špatně na tom jsou oproti druhé půlce města.

O to lákavější je pro občany Verity Severní část, kde platí jen jedno pravidlo, pokud máš dost peněz, si v bezpečí. Panuje zde naoko nastavený klid a pořádek draze vykoupený chamtivým vládcem Severu Callum Harker.

To ale není vše. V noci zde vylézají strašlivá monstra rozdělující se na tři druhy:

Korsaj je nestvůra živící se masem a rodí se z násilných činů.

Malchaj pije krev jako upír a rodí se z pozůstatků vražd.

Nejzáhadnější je ale Sunaj. Živí se duší hříšníků, kterou láká pomocí hudby a rodí se z ohavných činů jako jsou masové vraždy, bombardování nebo různé masakry.

Hlavní hrdinka se jmenuje Kate Harkerová, což znamená, že je dcerou slavného Calluma Harkera. Za svůj dosavadní život studovala již v šesti internátních školách, ale z každé se vždy nechala úmyslně vyhodit. Většina lidí v tom vidí touhu po pozornosti nebo agresivitu, ale ve skutečnosti má cíl jiný, vrátit se domů.

Potom, co vypálí kapli v katolické škole, je konečně odvezena zpět do jejího rodného města Verity ke svému otci. Snaží se mu totiž za každou cenu dokázat, že už je stejně drsná a nemilosrdná jako on. Každá slabina si říká o nůž, říkával jí.

Na druhé straně města v Jižní části žije August Flynn, svěřenec vládce Henryho Flynna. Většinu svého života se skrývá kvůli svému tajemství, je jeden ze tří žijících sunajů.

Po dlouhém přesvědčování nevlastních rodičů ho pošlou na Coltonovu akademii pod vymyšlených jménem, kde má za úkol sledovat a sblížit se s nebezpečnou Kate Harkerovou, která by tvořila po padnutí příměří jejich značnou výhodu.


Nevěřím, že jste o této knize ještě nic neslyšeli. Všichni z ní byli nadšeni a prohlašovali, jak je Victoria Schwab úžasná spisovatelka. Proto jsem se na ni moc těšila a doufala, že mě nezklame a předčí má už tak vysoká očekávání. Hned po přečtení prvního odstavce jsem cítila, že Divoká píseň bude skvělá a ona opravdu byla.

Styl psaní, jak už jsem naznačila, je zkrátka dokonalý. Autorka si dokázala poradit s popisy pocitů postav i ve třetí osobě tak, že jsem ji věřila každé slovo.

Nejvíce mě ale zaujalo postupné vysvětlování pojmů a pravidel tohoto universu. Autorka nevytvořila první kapitolu, kde by řekla o světě vše. Naopak. Na začátku jsme doslova hozeni do příběhu, který absolutně nechápeme, ale chápat ho chceme, a proto musíme číst pořád dál a dál.

Kniha je tak protkána spousty tajemstvími a otázkami.
Proč je jen August zavřený? Co znázorňují jeho mizející a přibývající černé čáry po celé ruce?
Co se stalo s maminkou Kate?
Proč Callum Harker tak opovrhuje svou vlastní dcerou ? Proč má Kate po obličeji jizvy?

Všechny tyto otázky nejsou zodpovězeny hned a najednou. Odpovědi dostáváme v průběhu celého příběhu a pravidla města Verity známe tak kolem sto padesáté stránky.

Také musím vyzdvihnout rozvinuté a promyšlené charaktery postav. Kate mi byla neskutečně sympatická, což se mě většinou nestává v young adult knihách.
Vztah mezi Kate a Augustem nebyl ani trochu otravný a umělý. Victoria Schwab se nerozhodla vytvořit romantickou a přeslazenou knížku. Jsou tam jen drobné náznaky, kterým ale, alespoň v prvním díle, nevěnovala moc prostoru.

Jedna z předností Divoké písně je napětí a akce. Autorka se nebojí trochu strašidelných a vraždících scén. Po celou dobu udržuje vypjaté situace, díky čemuž tato kniha nejde ani na chvíli odložit.

Nerada jsem přestávala číst a vždy jsem se těšila, až budu číst znovu a ponořím se zpět do tak úžasného příběhu.

Opravdu netuším, co bych této knize mohla vytknout. Po celou dobu udržovala vysokou laťku. Žádné scény mi nepřišly zbytečné ani moc dlouhé a popisné. Vše mi v příběhu krásně pasovalo a přišlo mi, že každá pasáž měla své místo, aby vytvořila jeden perfektní celek.

Divoká píseň se tak přidává k mým nejoblíbenějším knihám. Není to opravdu klasická young adult, jako je každá druhá kniha tohoto žánru.

Určitě doporučuji a těším se na druhý díl.

Závěrečné hodnocení : 94%

Tato recenze je psána pro web : Knihy | Databáze knih

Zmizelé dívky

5. března 2018 v 18:01 | Lauren Oliver

Zmizelé dívky



Autor : Lauren Oliver
Rok vydání : 2015
Nakladatelství : Cooboo
Počet stran : 343
Originální název : Vanishing girls

Sestry Nick a Dara si byly vždy velmi blízké. I přes všechny ty odlišnosti si rozuměly a navzájem se doplňovaly. Teď je ale vše jinak.
Před několika měsíci měly strašnou autonehodu a jejich život se navždy rozdělil na dva časové úseky : před a po.

Nick tehdy řídila, ale přesto si nepamatuje, jak je možné, že ztratila kontrolu nad volantem. Jí se celkem nic nestalo, ale Dara si s sebou navždy ponese velké jizvy, které hyzdí její krásný obličej.

Dalším jejich problémem je Parker. Býval nejlepším kamarádem Nick, ale jejich vzájemné přátelství narušila Dara, když s ním začala chodit. Pak se ale rozešli a od té doby se Parker nebaví už ani s Nick.

Také se ve městě ztratila devítiletá holčička jménem Madeline Snowová, která ale s Darou ani Nick nemá nic společného, nebo snad ano...?

Ze začátku se příběh jeví jako klasický příběh o dvou sestrách, které se odcizily a teď k sobě hledají cestu. Opak je ale pravdou.
V poslední třetině začne být kniha dost napínavá a četla jsem jí se zatajeným dechem.

Nick je taková normální holka. Snaží se být slušná, občas se chová až moc dospěle. Většinou je v klidu, ale když vybuchne, tak to stojí za to.
Na party chodila jen kvůli Daře, která se tam cítila jako doma. Na to, aby se potkávala s novými lidi je až moc stydlivá a cítí se ve společnosti jako šedá myška.

Dara je naopak vznětlivá, divoká a nespoutaná. Vymetá s nejlepší kamarádkou Arianou všechny večírky a nedělá jí problém střídat přítele.
Je velmi nepořádná a neposlušná, ale všichni jí znají a milují.

Parker mi byl velmi sympatický a rozhodně jsem mu přála vztah s Nick. Přeci jen se nejlépe znají a zkrátka se k sobě hodí.

Styl psaní mě mile překvapil, nedělalo mi problém se sžít s postavami, což je pro mě velmi důležité.
Vůbec mi kniha nepřišla nudná ani zdlouhavá, nejspíš díky stylu psaní.

Konec mě opravdu šokoval, ani v nejbláznivějším snu by mě to nenapadlo. Dokonce jsem si tu stránku četla třikrát, abych si byla jistá, že to chápu dobře a že to autorka myslí vážně.

Za mě je to opravdu skvělá kniha. Skvěle se čte, postavy jsou poměrně i uvěřitelné.
Byla to má první kniha od této autorky a rozhodně ne poslední.

Opravdu doporučuji.

Závěrečné hodnocení : 82%

Tato recenze je psána pro web : Knihy | Databáze knih

Čtenářka

5. března 2018 v 17:59 | Traci Chee

Čtenářka

Autor : Traci Chee
Rok vydání : 2018
Nakladatelství : Fragment
Počet stran : 403
Originální název : The Reader

Čtenářka je již díky svému grafickému zpracování výjimečná kniha. Snad každého knihomola na první pohled zaujme nádhernou zlatavou obálkou, které ta originální nesahá ani po kotníky.

Hlavní hrdinka se jmenuje Sefia. Poté, co byl její otec brutálně zavražděn, se ukrývala s tetou Nin v lese. Učila ji, jak správně lovit, skrývat se, dokonce i krást.
Když se ale Sefia stane svědkem Ninina únosu, obrátí se jí život naruby. A v hlavě má jediné, touhu po pomstě.

Dva týdny před šestnáctými narozeninami najde záhadný hranatý předmět celý z papíru. Uvnitř nachází jen znaky připomínající černou krajku.
Po horlivém listování zjistí, že ty znaky mají jméno, slova. A ta slova jako jedna z mála lidí umí přečíst.

Zachrání také jednoho němého kluka před krutým zacházením, dá mu jméno Lučištník a společně se vrhají na záchranu ne jen Nin, ale i sebe samých...

Jak jsem již zmínila, tato kniha je po své vizuální stránce naprosto dokonalá. Otázka je, zda je ten příběh tak dobrý, jak bychom očekávali.

Střídají se zde jak kapitoly, kde hraje hlavní roli Sefia, tak i kapitoly čtenáře Lona, vražedné Druhé, záhadné Tenin, dokonce i kapitána Rákose.

Čtenářka je opravdu zajímavá kniha s originálním příběhem. Neskutečně se mi líbilo, jak to autorka měla dobře promyšlené. Nejdříve jsem nechápala, proč je tolik kapitol věnováno jiným postavám, ale musím vás ujistit, že se na konci odhalí, jak jsou tyto postavy ve skutečnosti propojeny.

Na druhou stranu mi některé pasáže přišly trochu rozvleklé a nezáživné. Občas jsem se ztrácela a musela jsem něco číst dvakrát. Podle mě si autorka nedokáže vybudovat napětí a udržet čtenářovu pozornost. Což je škoda, protože námět byl opravdu povedený.

Postavy byly neuvěřitelně ploché, nudné a nedodělané. Žádnou postavu jsem si nedokázala oblíbit a tak mi bylo celkem jedno, jak dopadnou.

Konec je neskutečně otevřený, a tak nevím, zda jsi chci přečíst ještě další díl. Mám z ní zkrátka takové rozporuplné pocity.


Ale za přečtení to stojí.

Závěrečné hodnocení : 64%


Tato recenze je psána pro web : Knihy | Databáze knih

Na lovu

5. března 2018 v 17:56 | Meagan Spooner

Na lovu




Autor : Meagan Spooner
Rok vydání . 2018
Nakladatelství : Cooboo
Počet stran : 324
Originální název : Hunted

Snad každý z nás má rád klasické pohádky. Proto není divu, že se v poslední době s převyprávěním námi známých příběhů roztrhl pytel. Máme tak možnost nahlédnout do jednoho příběhu hned několikrát, ale po každé úplně jinak.
Na Krásku a Zvíře jsem již jeden retelling četla, a proto jsem byla velmi zvědavá, co nového přinese tento. A byla jsem velmi překvapena.

Hlavní hrdinka se jmenuje Jeva, ale pro svého otce je vždy Kráska. Celý svůj dosavadní život vyrůstala po boku dvou starších sester Jasenky a Leny, které i přes všechny odlišnosti milovala.
Jako malá ráda chodívala s otcem na lov, zatímco její sestry pomáhaly doma. Když Jeva vyroste, s běháním po lesích, střílením z luku a lovením divé zvěře je konec.

Pak se jim ale ze dne na den převátí život vzhůru nohama. Přijdou o všechno jmění a musí se přestěhovat do loveckého srubu. Záhy se její otec ztratí na lovu a Jeva se ho vydá i přes nesouhlasu sester hledat. Jediná cesta vede po stopách bájného Zvířete, kterého její táta marně toužil ulovit. Zvíře ji ale napadne, přemůže a uvězní ve svém zchátralém hradě.

Netrvá dlouho a Jeva zjistí, že tu není náhodou. Její únos má pro Zvířete určitý význam a něco se od ní očekává. Ale je to vůbec důležité, když stejně Zvíře zabije a pomstí svého otce?

Styl psaní je opravdu čtivý, svižný, úderný, chytlavý a umí vtáhnout do děje. Již po pár stránkách jsem se v příběhu orientovala, neztrácela jsem se a měla jsem problém knihu byť jen na chvíli odložit.
I přesto, že moc nemusím vyprávění z pohledu třetí osoby, tady mi to vůbec nevadilo. Autorka umí skvěle vykreslit myšlenky postav a já jsem si rychle oblíbila jak hlavní, tak i ty vedlejší.

Jeva doslova překypovala láskou ke své rodině. Znala lidské hodnoty a všímala si charakterů lidí vedle sebe. Na druhou stranu toužila po kruté smrti vůči svému vězniteli, i když si nedokázala přiznat, co k němu cítí.

Myšlenky Zvířete byly zachycovány pomocí drobných úryvků. I přes svoji délku byly velmi výstižné a srozumitelné.
Dokonce jsem si oblíbila i Jeviny sestry. V této verzi zde nevystupují jako ty zlé, nepřející, závistivé, sobecké a hamižné. Jasenka je velmi starostlivá a empatická. Lena se chová rozumě a ráda se stará o domácnost.

Je to pro mě zatím jediný retelling držící se věrně svého původního motivu. Žádné krvelačné boje, podivný svět z budoucnosti ani přehnaná romantika.
Naopak.

Prostředí je protkané přímo pohádkovou atmosférou, která na vás po celou dobu dýchá. Zároveň je popisováno velice uvěřitelně a logicky, což je jedna z předností celého příběhu.

Také zde autorka přidala i špetku jiné pohádky než jen Krásky a Zvířete díky čemuž přidala na originalitě a zábavnosti příběhu.

V neposlední řadě musím vyzdvihnout nádhernou obálku. Ne jen, že je krásná, dokonce i perfektně zobrazuje popis krajiny v příběhu a skvěle se k Na lovu hodí.

Pro mě je to jedna z mála knih, které jsem měla po dočtení chuť přečíst hned znovu a ponořit se do tak nádherného pohádkového světa po druhé.

Doporučuji všem milovníkům Krásky a Zvířete, nebudete litovat!

Závěrečné hodnocení : 89%

Tato recenze je psána pro web : Knihy | Databáze knih

Dvůr trnů a růží

5. března 2018 v 17:53 | Sarah J. Maas
Dvůr trnů a růží



Od téhle knihy jsem měla velmi vysoké očekávání, protože mám moc ráda sérii Skleněný trůn. O to větší překvapení pro mě bylo, že to bylo ještě lepší, než jsem čekala.

Hlavní hrdinka se jmenuje Feyre a má dvě starší sestry Nestu a Elain. Žijí samy s otcem a nebýt Feyre, tak zemřou hlady. Před několika lety totiž přišli o všechno bohatství, a proto jediná šance na přežit je lov.

Kniha začíná tím, že se Feyre vydá jako každý den do lesa na lov. Najednou se před ní objeví ohromný vlk, kterého samozřejmě zabije. Další den si ale pro ní přijde ještě větší zvíře se slovy, že zavraždila vílu.
Podle Úmluvy mezi smrtelníky a vílami má dvě možnosti, buď jí na místě zabije a nebo s ním odejde do říše víl.
Nakonec s ním překročí neviditelnou zeď, která odděluje vílí říši od té lidské a nastěhuje se do jeho krásného sídla.

Až do této části máte pocit, že se to až tak moc neliší od původního motivu Kráska a zvíře.
Po pár stránkách ale zjistíte, že zdání může klamat. V tomhle světě je totiž plno nástrah a země není až v tak dobrém stavu, jak bychom si mohli myslet.

V jeho sídle nenajdeme žádné mluvící předměty. Žije tam jen služka Alis a dvořan a vyslanec Lucien, který Feyre naprosto nesnáší.
Později Feyre zjistí, že se její únosce jmenuje Tamlin a umí na sebe vzít i lidskou podobu.

Styl psaní je opravdu božský a věřte mi, že až se do knihy ponoříte, nebude moci přestat. Má to v sobě vše, co já mám ráda. Napětí, nečekané zvraty a lásku. Pokud vám přišlo, že ve Skleněném trůnu byly jen drobné náznaky lásky, tak si tady přijdete na své.

Hlavní hrdinka Feyre je opravdu odvážná, obětavá i starostlivá. Nikdo z nás by nejspíš neměl chuť lovit pro své sestry, které vám s ničím nepomůžou a ani vám nepoděkují.
Kvůli tomuhle jsem měla pocit, že se autorka nechala inspirovat nejenom Kráskou a zvířetem, ale i Popelkou.
Tamlin se chová přesně jako to "Zvíře" z původního motivu. Je krásný, tajemný a prokletý. Na první pohled zlý a krutý, ale v srdci takový není.

Jediná výtka, kterou ke knize mám, je naprosto primitivní hádanka, na kterou Feyre nemůže přijít, ale vám je to úplně jasné už od začátku. Ale přece jenom v základu je to pohádka, tak to k tomu asi patřilo.

Se Skleněným trůnem to má společný jenom úžasný styl autorky, který si podmanil spoustu čtenářů. Takže pokud se vám Skleněný trůn nelíbil, tak to můžete zkusit, je to opravdu něco úplně jiného.

V neposlední řadě bych chtěla poděkovat e-shopuMegaKnihy.cz - Levné Knihy Online - Megaknihy.cz za poskytnutí mého prvního recenzního výtisku. Knihu si můžete koupit zde: Dvůr trnů a růží - Sarah J. Maasová - Megaknihy.cz

Závěrem knihu doporučuji, stojí to za to!

Tato recenze je psána pro web : Knihy | Databáze knih

Kam dál